Příměří
Beze strachu
Beze strachu
Tělo je Bohem
Odmítli jsme Boha Naše tělo Být tím Kým jsme byli Stvořeni
Zhřešili jsmePosuzováním Sebe sama
Přestali jsme Vyjadřovat Sami sebe Boží záměr Přírodu A začali jsme žít V duchu
Skrývat seHodnotit Využívat sebeI druhé Zvířata Zemi
Žili jsmeMorálkou Zákony Které jsme Povýšili Nad Boha Přírodu Tělo
Ochuzeni o sebe Jsme...
Přírodu starat se o mě
Nevěděla jsem
Že zraňuji sama sebe
Takový mám vztah
Tělo je Bohem
Pokud jen využívám své tělo Zneužívám sama sebe I druhé Jsem bezcitná
Pokud ke svému tělu nemám Laskavý vztah Jsem bezohledná
Pokud své tělo beru Jen jako věc Odpírám mu city Nemiluji sama sebe
Pokud se nesnažímPorozumět svému tělu Jsem krutá
Potřebuji si vzpomenout Znovu si uvědomit Že moje tělo Je živá bytost S vlastním vědomím...
Když si nejsem vědoma Sama sebe Nevím aniKdo jsi opravdu tyProtože sebe sama Promítám do tebe A v tobě vidím sebe
Když si myslímŽe jsem tyNedokážu se O sebe postarat sama Potřebuji tvou přítomnost Protože bez tebe Nejsem Neexistuji
Cítím s tebouMísto sama se sebou A nechám si líbit věciKteré mě zraňují Nevím o sobě Že tady jsemA že můžu něco udělat ...
Nedokázala jsem si uvědomit Že zoufalství Které cítím Se netýká lidí a situací Ale mého těla
Které se cítilo zoufalé NeviděnéPřehlížené Opuštěné
Bez spojení Se mnou A přírodou
Zoufalé Ztracené A zatracené Zapomenuté
Tělo, Které nevědělo Jak mi ještě říct Že je živé A cítí Že mě miluje Že mě potřebuje
Moji pozornost Moje vědomí Pochopení Soucit...
protože jsem sama sebe neviděla.