Pozornost

21.10.2024
Naše 
Pozornost 
Je jako
Bůh 

Kam 
Směřuje 
To roste 

Bůh 
Který 
Opustil 
Sám 
Sebe

Odvrhl se
Jako ďábla 

A staral
Se o všechny
Okolo

Jen ne
O sebe 
Sama

Zapomněl
Na své 
Tělo 

Kam
A ke komu 
Patří 

Myslel 
Na druhé 
Za druhé 

Cítil
S nimi 
Se vším 
A všemi 

Všem 
A všemu 
Rozuměl 

A nevěděl 
Že on sám 
Je
To živé 
Tělo 

Středem 
Svého 
Vesmíru 

Tělo 
Které 
Trpělivě 
Čeká 

Až si 
Všimne 
Sám sebe 

A dojde mu
Proč 
SE tak
Špatně 
Cítí 

A napadne ho
Že protože 
Necítí 
Sám se sebou 
Nevidí 
Sám sebe 
Nestará se 
O sebe 

Nepečuje 
O své 
City
Aby se cítil 
Dobře 

Až zůstaneme 
Pozorností 
U sebe 
Ve svém 
Těle 

Až nám
Bude záležet 
Konečně 
Na tom
Jak se cítíme 

Sami se sebou 

Tělo 
Ožije 
Radostí 

Jako malé dítě 
Které se cítí 
Milované 
Viděné 
Slyšené 

Jaké je 

Pozornost je 
Jako rodič 
Bůh 
Který vnímá 
Své dítě 
Tělo 

A to 
Se cítí 
V bezpečí 

Vyživené

Protože 
Může být 
Samo sebou 
V jeho 
Přítomnosti 

Cítit se 
Milované 

Přesně 
Takové 
Jaké 
Je

Může 
Zářit 
Hřát se 
Ve světle 
Své 
Pozornosti

Užívat si 
Sebe sama
Těla 
Života 

Věřit 
Sobě 

Tak
Jak
Bylo stvořeno 

Jak je
Tvořeno 

Je
Živou
Součástí 
Přírody 

A přitom 
Samo 
Sebou

Dokonalé 
Jaké je 

Uvnitř 
I navenek 

Jedno

Milující 
I milované 

Mirka Zagozdová 
© 2016 - 2024, Příběhy emocí. 

Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!