Odměřený čas

23.07.2024
Odměřený čas 

Bojíme se smrti 
Bojíme se 
Přijmout 
Naše tělo 

Svůj život 
Čas 
Který nám 
Tiká v těle 

Díváme se 
Pořád ven
Ve snaze
To ignorovat 

Myslíme si 
Že když si 
TO
Nepřípustíme
Že se 
TO
Nestane 

Snažíme se 
Zabavit 
Vnějším světem 
Abychom na to
Nemysleli

A cítíme se 
Pod tlakem
Že nám život 
Utíká 
Mezi prsty

Nechceme 
Přijmout 
Smrt 
Ani
Život 

Žijeme 
Ve vzduchoprázdnu

Své mysli

Bojíme se
Že jsme 
Nemilovaní
Když zemřeme 

Nedokážeme si 
Plně užít 
Svého života 
V těle 
Protože víme 
Že nám život 
I vezme

Pohledem 
Z venku 
Se strachem 
Sledujeme 
Jak nám 
Utíká
Čas 

Ve chvíli 
Kdy přijmeme 
Své tělo 
Jako Cestu
Kterou
Skrze nás 
Prochází
Příroda 
Vývoj 

Ve chvíli
Kdy se 
Dokážeme 
Účastnit života
Zevnitř 
Svým tělem 

Ve chvíli
Kdy se mysl 
Otočí dovnitř 
Aby si 
Uvědomila 
Že je tělem 

A nechá se žít 

Poznáme 
Že život 
JE
A nekončí 
Naší smrtí 

Ale rodí se 
Stále znovu 
A znovu 

Že tělo 
Je matka 
Příroda 
Země 
Bůh 

Která nás 
Doprovází 
Celý život 
S láskou 
Citem

Objímá nás 
Je námi 
A my jí 

A ve chvíli 
Smrti
Nás laskavě 
Vezme 
Domů 

Naše tělo 
Se stane 
Součástí Země 

A Já 
Se znovu 
Narodí
V jiné 
Formě 
Lásky 

Mirka Zagozdová 
© 2016 - 2024, Příběhy emocí. 

Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma!